Ahoj, ahoj, milý Odo, i kompletní divadelní vesmíre!
Zdravím Vás do neděle přímo z lůna jihomoravské
metropole, a hlásím, že i já jsem intenzivně natěšen! Čeká nás totiž mnoho
excelentních zážitků i práce náročné, leč povznášející a bezpochyby záslužné.
Písek bývá koncem května jedním z nejpříjemnějších evropských měst, jež si
charismatem nezadá s Benátkami a dokonce ani s Brnem. Nejsi zde sužován
enormními návaly nevycválaných turistů ani všudypřítomným nepořádkem, na každém
kroku naopak Tvou mysl, zrak i smysly ostatní atakuje divadlo bujné, a růžky
kreativity permanentně trkající. Přidej i mnohé další možnosti zážitků na
hranici extáze, ať už jde o místní lukulské hody zmrzlinářské, řecké, italské
či domácí, či kupříkladu účast na bujaré romské zábavě, zpěvem a tancem na
stolech korunované (Tomino Jeřábku vzpomínáš?). Možností k bujarostem je v Písku
zkrátka sakra mnoho, přesto nade všechny stavím možnost setkávání se. S přáteli,
radostí, láskou, řadou ožehavých témat i neortodoxních přístupů a nespoutaných
forem, na jevištích i mimo ně. Těch šest týdnů, jež nás do zahájení Třetího prince
přehlídek amatérského divadla (možná zrovna nevládne, ale královsky (se) baví!)
schází, strávíme částečně spolu: v rozpravách, konfrontacích, komunikaci.
Taky se už těšíte?
S radostí,
Petr KlariN Klár, teatropunker
P.S. Fotka sice není zrovna z Písku, ale zase se tam hezky směju, no ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat