Klarine, a teď konec legrace. Zkusím zjistit, na co se opravdu v Písku těšíš, a nakolik je tvé těšení jen jaksi emoční a nakolik má další základy; a také nakolik je realistické. No, to jsem si zase dal úkol... Takže první otázka: Čím je pro tebe Šrámkův Písek unikátní událostí; co nikde jinde není (nebo čeho je všude jinde míň)? (prosím o 0 až 2 vlastnosti, ty nejdůležitější)
(neváhej prosím odpovídat formou komentáře, stejnou formou se budu ptát dál; kdokoli další neváhejte do našeho hovoru vstoupit, rádi vás tam uvidíme)
Ahoj Odo, zdravím Tě do Prahy z Prahy a odpovídám zde:
OdpovědětVymazatŠrámkův Písek pro mne v současnosti představuje jediný důvod, proč pravidelně strávit během jednoho jarního víkendu cca 12 hodin v nejrůznějších dopravních prostředcích. Protože nejspíš nikde z podobně vzdálených destinací, a především v jižních Čechách se nedokážu ve zbývajících víkendových vteřinách tak intenzivně bavit a zároveň pracovat. Šrámkův Písek je pro mně srdeční záležitostí podobně jako třeba bypass (ten ovšem naštěstí ještě nemám :-))...
Pokud bych měl být ještě konkrétnější, Šrámkův Písek na rozdíl od ostatních srovnatelných přehlídek (Volyně, slyšíš mně?) oplývá doslova orgiemi kreativní dramaturgie, což je často zdrojem mojí značné radosti...
OdpovědětVymazatKlarine, tak tedy orgie kreativity. A proč myslíš, že se do Písku každoročně nesjíždí tisíce diváků a pařičů, podobně jako se to stává jiným festivalům? Proč Písek zůstává po léta nevypleněn? (Ne že by to festival potřeboval - v posledních letech je vždy diváků dostatek na to, aby se spolu s performery vytvořili zajímavé kreace - ale ptám se na důvod). Co myslíš?
OdpovědětVymazatMilej Odo,
Vymazatdůvodem číslo jedna může být problém vzdálenostní, a zároveň skutečnost, že Písek není hromadnou dopravou zrovna nejdostupnější, což v souvislosti s relativní krátkostí přehlídky může být demotivujícím aspektem k návštěvě. Pro maturující ročníky zase může být problém datum, a pro někoho zase může překážku představovat experiment v názvu. Nicméně k tomu, aby se stav tento změnil můžeme svou trochou v mlýně přispět i my, nemyslíš? Tož pojďme na to, a já hned vykopávám: Diváctvo drahé, koukejte za námi vyrazit! Slibuji víkend excelentní, divadlem skvělým, ve městě kouzelném a přítomností naší opentlený, lépe než Dobrého a Havelkův Hastrman. Tak co dorazíte? Ubytování za hubičku...a nebo hrníček!
Zatím nazdar!
P. S. Otázka pro Tebe nahoře!
Klarine, a existuje nějaká složka divadla, která tě speciálně vzrušuje? Zmínil jsi radostné orgie dramaturgie. Je to tak, že právě dramaturgické kreace ti působí největší rozkoš? Nebo jsou typicky další složky děl, které tě excitují? Nebo je to blbá otázka a složky se nemají oddělovat? Ale i když se třeba nemají oddělovat, je něco, na co se v Písku letos zaměříš?
OdpovědětVymazatOdo vážený, i ctěný,
OdpovědětVymazatjak oba a snad i čtenáři naši dobře tuší, divadlo jako umění syntetické by v ideálním případě mělo směřovat ke stylistické i kvalitativní vyrovnanosti všech složek, ale často tomu tak není, a právě dramaturgie je v těchto ohledech především v kontextu neprofesionálního (nejen autorského a experimentálního!) divadla nezřídka Popelkou, jež končí u prostého výběru textu (naprosto odstrašujícím případem budiž protentokrát Rádobydivadlo Klapý). Pečlivou dramaturgickou přípravu přitom pokládám za základní předpoklad úspěchu uměleckého díla, a protože sám jsem praktikující dramaturg a čas od času i režisér, komplexnost dramaturgicko-režijní koncepce je dosti často to, co v analýze inscenace řeším jako první. Jest to příslovečné jádro pudla.
Milý Klarine, než položím další dotaz, jen stručně k poznámkám o Volyni a Klapém: nemyslím, že mi příliš měkne kritický mozek, když řeknu, že divadlo je příšerně mnohostranné a jeho snahou nejsou vždy dramaturgické, formotvorné nebo tématicko-motivicko-propletenecké orgie. Prostředkem k jeho tajemnému působení může být klidně i zmíněný prostý výběr textu plus třeba hereckých prostředků plus třeba skvělých aktérů (kdo je pro koho skvělý aktér?). Tak já jen že si myslím, že Písek má nějaké zaměření, a jiné akce či počiny zase jiné, a nemusí si brát vzájemně ze sebe příklad.
OdpovědětVymazatA teď ta provokativní otázka na Tebe jako dramaturga, čas od času režiséra a hlavně kritického diváka:
Co ty na to, že díla hraná v Písku jsou často nedotažená - dramaturgicky, režijně, technicky, herecky, performersky:
- souhlasíš s tím?
- vadí ti to?
- umíš se od toho odpoutat, odfiltrovat to ze svého dojmu?
- dá se s tím něco dělat?
- má se s tím něco dělat?
Promiň mi prosím mnohočetnou otázku.
Milej Odo,
OdpovědětVymazatpouhý "prostý výběr textu" těžko může být prostředkem k tajemnému působení divadla, pokud s ním dále nepracuji - to by potom stačilo jen si jej přečíst. Stejně tak herci bez vedení jednoduše planí...k Volyni: podle jejích vítězů, respektive verdiktů porot Pikniku Volyně z posledních let, to často vypadá, že české amatérské činoherní divadlo zamrzlo
a)ve vlně nepovedených nápodob inscenací profesionálních (což považuji za mimořádně pekelný trend, neboť v minulosti tomu často bylo naopak, a divadlo amatérské často představovalo pro divadlo profesionální důležitý inspirační zdroj)
b) v bezpečném přístavu dávno prověřených dramatických předloh, proto se nemůžeme divit, že řada souborů, jejichž umělecké artefakty nezřídka žonglují s výrazovými prostředky typickými pro činohru, nalézají své útočiště i azyl právě na Šrámkově Písku. Tolik k souvislostem, teď již k otázkám Tvým:
- nijak mi nevadí stav "work in progress", ostatně jsem zastáncem teze, že proces vývoje inscenace by se měl zastavit až na derniéře, micméně odpoutat se od toho rozhodně nechci, protože vědomí takového statu quo ničemu neškodí, ba právě naopak. Dalším důvodem pak budiž i skutečnost, že většinou je rozhodně více vzrušující vidět inscenaci nedoskoušenou, tedy ještě se hledající leč energicky naplněnou, než přezkoušenou, tzn. z hlediska provedení sice třeba precizní, leč lidsky uondanou. Vědomí toho, kam až inscenace může růst, je pak záležitostí syntézy divákovy fantasie, zkušenosti a erudice. Jeho/naše vstřícnost se ovšem nesmí zbůhdarma zneužívat, a tak přílišné polotovary, jež nefungují ani v základních aspektech, a ve výsledku jen v programově skladbě zabírají místo připravenějším uměleckým subjektům, samozřejmě nevítám...
Milý Klarine, tak tento poslední odstavec je skoro stručnou deklarací otevřeného a kritického diváka, skoro výchozím bodem k uvažování o tom, co na nás v Písku čeká.
OdpovědětVymazatVšak milý Odo, již od zítřka na to vlítnem, jak duo red bullem nabušených vos :-). Čtenářstvo, těš sa!
OdpovědětVymazat