sobota 26. května 2018

odperformováno: Diverzanti, Brno: Domeček za hranicí slušnosti


Diverzanti vážení a milí,

odpověď píšu Vám na to, co viděl jsem i slyšel. Berte má následující slova a věty jako přímo navazující na mé někdejší otázky i věštby, otevřené na http://sramkuv.blogspot.cz/2018/05/na-programu-diverzanti-brno-domecek-za.html. 

Tak pojďme k věci:

1)      Na herectví prosím ještě pracujte, je totiž zatím jednou z vašich Achillových pat, vaši snahu a ani enormní vynaloženou energii naprosto nepopírám, jako problematičtější už vidím schopnost koncentrace a napojení se na publikum.  A pozor na výslovnost a intonace: mnohdy zazdí pointy jinak působivých situací. K symbióze různorodých výrazových prostředků zatím nedochází, ale v procesu postupné precizace vašeho divadelního artefaktu k ní ještě dojít může. Nepřestávejte pracovat!

2)      S patosem se pracovalo mnohem víc než s ironií, což je myslím velká škoda. Vůbec by předkládaným situacím slušela větší pestrost – jako příklad zde uvedu příliš jednostrunného estébáka  - zlo je přece veličinou z mnoha tvářemi, a nikoli jen arytmicky dupajícím excentrikem.

3)      Osobních výpovědí jsem rovněž očekával větší množství, než sotva stopové.
4)       Morální apel je zatím Vaší nepřekonanou hranicí, zkuste do budoucna uvažovat nad tím, jak spektrum možností svého vyjádření rozšířit.
5)      Začátek Vaší inscenace mně příjemně navnadil na interaktivní hrátky, pro příště bych se ale nebál přitvrdit i jindy než během předehry.

6)       Název souboru zatím příliš neodpovídá. K žánrové ani názorové diverzi skutečně nedochází, naopak jsme byli svědky formálně konvenčního tvaru, který scénické stereotypy sice snaživě naplňuje, ale bohužel nepřekonává.
7)      Souvislost s „domečkem“ mi na první dobrou po přečtení nedošla, k čemuž se kajícně doznávám.

Závěrem: z ničeho, co bylo řečeno, rozhodně nebuďte smutní, deprimovaní ani rozčarovaní. Jste na startu své cesty a byla by škoda sebou švihnout hned v první zatáčce. Byť by se Vaše inscenace určitě dala krátit, nijak jsem během ní neumdléval. Vaše zaujetí je evidentní a radost ze společné jevištní existence obří a nakažlivá. V kontextu současného divadla si neobyčejně vážím Vaší inklinace ke zvolenému tématu i žánru, i ochoty je nadále komunikovat. Přeji Vám hezký zbytek Šrámkova Písku.

26. 5. 2018 v Písku, s respektem,
Petr KlariN Klár


1 komentář:

  1. Rád bych jen dodal: je skvělé, že lidé, kteří nezažili komunismus, cítí silnou potřebu upozorňovat své vrstevníky (i jiné lidi) na tohle zlo/nebezpečí. I když to není skvělej theátr, skvělé je, že na to lidé upozorňují, že apelují.

    OdpovědětVymazat