sobota 26. května 2018

odperformováno: Praškeble: Sklenice

Tento víkend chci psát o herectví, a tentokrát je to relativně jednoduché, aspoň se mi to tak zdá. Kvalitní soudobá autorská činohra. A vyjádření „kvalitní soudobá autorská činohra“ je samozřejmě radostné. Takových theatrů není přehršle.

Byly tam zajímavé motivy, zajímavá témata, solidně přesné časování, dobře trefená a decentní stylizace. Bylo to svěží, mělo to přiměřenou stopáž (osobně bych velmi dobře snesl i delší).

Je to radost, když se vybere zajímavý námět, když režisér umí režírovat, když herci umí hrát, když tvar není odfláknutý, když to všichni dělají rádi, užívají si to, a přitom ještě něco hledají. Záhadná sklenice, vražda, šmejdi, babiččiny štrůdly, blbec – to všechno byla dobrá platforma pro to, aby to mohlo být radostné a živé, a přitom ne banální.

Před Pískem jsem se mimo jiné ptal: (zde): Dozvíme se něco o dnešním „venkově“, prozkoumáme ho nějak? Teď si odpovídám: o „venkově“ jsem se nedozvěděl skoro nic, ale užil jsem si dobrý divadlo a mám určitý estetický, spiritistický a dramaticko-performativní zážitek. Takže hurá.

Žádné komentáře:

Okomentovat