Divadlo coby společenské gesto, namířené proti homofobii a dalším oblíbeným nástrojům totality, si dám líbit kdykoli. Tvůrci a aktéři litoměřické inscenace se za své tvůrčí snahy navíc dočkali řady útoků na jejich osobní i uměleckou integritu, které jasně ukázaly že proslulá česká tolerance má, zvláště na menších městech, své značné limity, cenzura stále existuje a to bohužel i na oficiálních postech. Inscenace, která svébytně a s nadhledem pracuje se znakovými systémy divadla činoherního, pohybového, performance i happeningu, je navíc autorskou variací původního dramatického textu Homo 06, jímž kdysi do oficiálních divadelních vod vstoupili jeho autoři, dramaturgyně a dnešní umělecká šéfka hradeckého Klicperova divadla a režisér a aktuální šéf činohry Národního divadla Praha, Daniel Špinar. Tady si dovolím otevřenou podporu, a to nejen jako pamětník a obdivovatel původní inscenace, ale předně jako odpůrce totality, cenzury a homofobie.
Pohodový Šrámkův Písek přeju, naHRAně!
Poznáme vůbec v inscenaci původní dramatickou předlohu (není potřeba)?
Dojde k syntéze různorodých výrazových prostředků?
Přijme písecké plénum téma jako kontroverzní?
Jak se soubor vyrovná s debutem na národní přehlídce experimentálního divadla?
A bude duha?
Petr KlariN Klár
Jo, to může být zajímavá otázka: bude to kontroverzní i pro lidi, kteří se v Písku na představení sejdou? Nevyžaduje to odporu chtivější publikum? Nebo bude písecké publikum (zřejmě nehomofobní) příležitostí jít hloub než k "obyčejné kontroverzi"?
OdpovědětVymazat