Nejen instalace. Nejen stručná instalace. Vejdu do ní a překvapivě brzy zase
vyjdu. Celou dobu mi je jasné, nad čím se mám zamyslet (což mi nevadí). Je to
takové jednoduché, stručné, celkem i příjemné.Pro mě zajímavé momenty:
- zavřu oči a jsem jemně ometán od prachu; představoval jsem si, že je to nutné, abych v nějakém dalším procesu čehosi (fertilizace?, ...) neměl bacily, plísně, ...; je to užitečné, je to příjemné
- veselý filmík o spermiích s veselou hudbičkou – jeden z momentů, kdy se na nic netlačí a člověk cítí kontrast mezi příjemným uvolněním a něčím vážným, co se nezadržitelně blíží
- pro mě suverénně nejzajímavější moment: promluva performerky (pokyn pro mě jako mužskou součást páru): „Stačí jedna kapka“; v tom mém případě to provedla herecky dokonale: bez stopy umělé intonace, bez stopy nenormality, čistě, zřetelně, jak se to ve zdravotnictví dělá; udeřilo mě to příjemně do hlavy a do pánevní oblasti (která je předtím decentním způsobem prostřednictvím instruktážního filmu aktivována); měl jsem solidně silný a solidně mnohoznačný pocit selhání (kapka nevznikla) – před performerkami, před svou partnerkou, před světem; zajímavé spojení oné nevzniklé kapky s trochou vody, kterou jsem dostal, údajně aby mi „nevyschlo“
Před Pískem jsme se ptali (zde): Bude instalace sama o sobě estetickým zážitkem? Nebo bude víc působit to, co se tam bude dít? Teď si odpovídám: skoro půl na půl, spíš bych se přikláněl k tomu, co se dělo: takže hlavně performance, a až potom instalace. Takže divadlo. Drobné, decentní, divadlo.
No a zajímavý je i jakýsi společenský efekt téhle inscenace/instalace, který přichází už před její návštěvou, hlavně pro lidi, kteří do Písku nepřijeli v páru: jsou nuceni hledat si partnera/partnerku.
Shrnutí: maličkost,
velmi milá, hebce šimrající. Hurá!
Žádné komentáře:
Okomentovat