Michal Zlatoš: Krok do prázdnoty

Každý partnerský vztah je snahou o soulad dvou duší mezi sebou. V tomto vztahu jedna do druhé nevidí, leč snaží se cítit a reagovat na tužby a přání té druhé s jediným cílem přinést druhé co nejvíce podnětů k blaženosti. Ale blaženost jednoho v sobě zároveň může skrývat i strast druhého, zde pak přichází na pořad ono vykročení – tolik podobné skoku, který vyžaduje odvahu. Improvizační inscenace Volný pád souboru Vitacid je snahou ztvárnit nejistotu, která se váže ke vztahovým skrupulím chápání se a komunikace mezi partnery.

Inscenaci je možno rozčlenit do pěti částí, každá z těchto částí je předznamenána snovou přípravou na skok, který je doprovázen hudebním podkresem. Zpodobení tohoto skoku předestírá náladu následné scény. Ta je více a více ponurá – což se odráží i v komunikaci partnerů, která je více a více strohá. Pár po probuzení vede povrchní konverzaci, při níž se pozdraví a sdělí si obsah svých snů. Takováto konverzace nastiňuje dojem stereotypní každodennosti, která začíná být tísnivá a ubíjející. Depresivní každodennost takovéto plytké konverzace téměř rovnající se bílému šumu se odráží i ve snech partnerky. Ta jednu noc sní o tom, že se učí létat, coby barevný holub či papoušek; další den následuje hledání kamenů, které by dělaly kruhy na hladině – velmi podobné Sisyfovské práci, z níž není úniku; následující den se omezí jen na strohou odpověď nevím, která charakterizuje ponurou náladu (až depresi), s níž se vzbudí; a posléze odmítnutí veškerého rozhovoru.

Zatímco partnerovi se zdává o skoku, sní o něm, přeje si ho. Aby mohl zažít ten okamžik naprosté svobody bez jakékoli vázanosti, utápí se ve svých touhách a opomíjí touhy partnerčiny. Tato jeho zaslepenost toulkami jeho osobním vesmírem způsobuje, že svou partnerku ztrácí, pomalu – postupně. A to je patrné i na míře liknavosti, s níž partnerka předává narozeninový dárek partnerovi (seskok s padákem). To vše vrcholí bezeslovným úklidem, stejně tichým předáním dárku partnerovi následovaným odchodem jakožto tečkou – či tím vykročením snad i rovnajícím se onomu skoku.

Tematizace vytrácení se niterné vzájemnosti a vzájemné niternosti je emocemi velmi nabitou záležitostí. Emotivita zpracování této inscenace, která je vyplňována improvizací, je intenzivní. Tuto intenzitu ještě umocňuje zpravidla ponurá hudba doprovázející jednotlivé snové skoky.