14:28 Moderátor neudal dva páry ztracených klíčů. Začíná seminář.
14:29 Vladimír Hulec se ptá, na základě kterých slov v rámci francouzského projektu vznikla plzeňská inscenace. Hlavní inspirací bylo prý slovo amalgám.
14:31 Jan Císař. * Líbilo se mi to, ale geniální myšlenku nemám. Je to pro mě příjemný bonbónek.
14:32 Jiří Adámek souhlasí s panem profesorem. * Dokud to bylo úplně jednoduchý, fungovalo to rozkošně. * Jednoduchosti málo věříme.
14:35 Alena Zemančíková. * Člověk se kochá uměním. Práce odvedená na kreslené složce je na úrovni.
14:38 Mirce Císařové se líbila celá výtvarná složka včetně kostýmů. * Dokonalost se ale po chvíli vyčerpá.
14:41 Blíží se dlouho očekávaný rozbor: Divadlo Kámen a jeho Dopis poslaný poštou.
14:42 Alena Zemančíková. * Poslední inscenace Divadla Kámen mi vždycky řekly něco o době, ve které žiju. V České republice nemáme příliš mnoho výsostně autorských divadel, která by hrála výhradně své texty. Řekla bych, že kdybychom byli na počátku šedesátých let, mluví se o Divadle Kámen mnohem víc. Dneska jsem viděla hru o roztříštěnosti a zmatku, které se postupně skládají, až nakonec jakýsi Bůh, do té chvíle němý barman, to shrne v několika verších, aniž by nám dal jakékoliv rozhřešení. Nutí mě to k dalším přemýšlením o tomto kusu.
14:46 Vladimír Hulec cítí, že se Kámen snaží v inscenaci pracovat zase nějak jinak, poezie tu nahrazuje hudbu. Způsob přednesu mu připomíná saxofonové sólo.
14:47 Jan Císař. * Kámen je divadlo, které má co sdělit. Tady je řada nových věcí, což je na tom půvabné. Začal jsem oceňovat především v dámské části souboru, jak do herectví nově dostávají vnitřní svět postav. Nikoliv ve smyslu psychologického herectví, ale přesto jsou schopny najednou vyjevovat něco ze své duše. Cítím, že tam je něco víc, než jenom nápad páně Macháčkův a režie, ale že to nějak směřuje dál k herci či herečce na jevišti. V tom herectví se objevily věci, které nejdou normální cestou, ale objevují se tam prvky, které začínají vyjevovat více z niterného zázemí postav, než se vyjevovalo doposud. Roztříštěný svět tu není jen obrazem, který umějí a který dovedou dokonale vybudovat ze slov.
14:53 Jiří Adámek. * Nezůstal bych jen u chaosu v hlavě. Těch témat tam je víc. * Je vzácný, že z úplně civilních prvků se poskládá stylizovanej, abstrahovanej obraz. * V každé vteřině herci přesně věděli, co hrají. * Váhal jsem nad tím, jak dlouho to směřuje ke konci. Je to náročné divadlo. Celou dobu mě udržujete ve zvědavosti, v napětí. Když posledních deset minut cítím, že to končí a končí a končí, přijdu o onu základní zvědavost.
15:02 Hlas z publika viděl Kámen poprvé. Nejprve hledal souvislosti, které nenacházel, ale potom se zaměřil na znaky a působilo to na něj oním zmiňovaným chaosem. Váhá, jestli to má chápat, nebo ne.
15:05 Jan Císař. * Tam musí být každé slovo, každé mrknutí naplněné, protože jinak si bude člověk myslet, že je to blbost.
15:07 Rozvine se zajímavá debata o tom, nakolik přináší DRED a Kámen divácky srovnatelný zážitek. Jiří Adámek říká, že obě divadla pracují protikladnými postupy.
15:19 Petr Macháček: To se hezky poslouchá, ale my jsme dneska přišli v tý inscenaci na jeden velikej problém, se kterým budeme něco dělat: mohlo by to být mnohem silnější, kdybychom dokázali vést prostřednictvím jedné postavy, Zdeňky. Mohla by mít lepší vývoj, jít do toho nepřipraveně, tím by se s ní mohlo identifikovat více diváků. A navíc se nám zdálo, že se nám nepodařilo napojit na diváky.
15:25 Divadlo Komorní svět a jejich/Klimáčkův Komiks. Vladimír Hulec se ptá souboru, jak našli předlohu.
15:26 Soubor: Úplnou náhodou. Hledali jsme hru pro náš soubor a našli tohle.
15:27 Vladimír Hulec měl s tou inscenací velké problémy. * Vyrobili jste si překážku: všechny postavy jsou stejné, text je složitý, zvolíte monotónní tok dění a monotónní hudbu.
15:29 Alena Zemančíková vidí žánrové nedorozumění: Klimáček píše parodii, což provedení nebere v úvahu a přílišnou vážností a monotónností to nedává valného smyslu. Smysl té věci je v zábavnosti.
15:33 Jiří Adámek: Asi si to všichni budeme muset znovu přečíst.
15:34 Vladimír Hulec: Jednotlivé sekvence splývají v jednu.
15:35 Soubor: Chtěli jsme zkusit něco nového.
15:36 Zdeňka Brychtová: Mě bavilo navozování nálad: trapnosti, dusna, syrovosti... Z tohohle pohledu se mi to líbilo, bylo to plastický.
15:37 Vladimír Hulec ukončuje diskuzi a na závěr se odváží přednést výsledky, ke kterým porota došla. * Ročník nepřinesl výrazné proměny a nové soubory, ale ukázal důslednost tvorby zavedených tvůrců.
POROTA DO PROGRAMU JIRÁSKOVA HRONOVA DOPORUČILA (v pořadí, v jakém hráli):
- OLDstars: Nestyda
- Vdova ...: Nářek mravence
- Karavana slov: V rámci rámců
POROTA DO PROGRAMU JIRÁSKOVA HRONOVA NOMINOVALA:
- Q10: triptych Malamadre
- Teď, nádech a leť: Kábul, Bagdád...
- Divadlo Kámen: Dopis poslaný poštou
14:29 Vladimír Hulec se ptá, na základě kterých slov v rámci francouzského projektu vznikla plzeňská inscenace. Hlavní inspirací bylo prý slovo amalgám.
14:31 Jan Císař. * Líbilo se mi to, ale geniální myšlenku nemám. Je to pro mě příjemný bonbónek.
14:32 Jiří Adámek souhlasí s panem profesorem. * Dokud to bylo úplně jednoduchý, fungovalo to rozkošně. * Jednoduchosti málo věříme.
14:35 Alena Zemančíková. * Člověk se kochá uměním. Práce odvedená na kreslené složce je na úrovni.
14:38 Mirce Císařové se líbila celá výtvarná složka včetně kostýmů. * Dokonalost se ale po chvíli vyčerpá.
14:41 Blíží se dlouho očekávaný rozbor: Divadlo Kámen a jeho Dopis poslaný poštou.
14:42 Alena Zemančíková. * Poslední inscenace Divadla Kámen mi vždycky řekly něco o době, ve které žiju. V České republice nemáme příliš mnoho výsostně autorských divadel, která by hrála výhradně své texty. Řekla bych, že kdybychom byli na počátku šedesátých let, mluví se o Divadle Kámen mnohem víc. Dneska jsem viděla hru o roztříštěnosti a zmatku, které se postupně skládají, až nakonec jakýsi Bůh, do té chvíle němý barman, to shrne v několika verších, aniž by nám dal jakékoliv rozhřešení. Nutí mě to k dalším přemýšlením o tomto kusu.
14:46 Vladimír Hulec cítí, že se Kámen snaží v inscenaci pracovat zase nějak jinak, poezie tu nahrazuje hudbu. Způsob přednesu mu připomíná saxofonové sólo.
14:47 Jan Císař. * Kámen je divadlo, které má co sdělit. Tady je řada nových věcí, což je na tom půvabné. Začal jsem oceňovat především v dámské části souboru, jak do herectví nově dostávají vnitřní svět postav. Nikoliv ve smyslu psychologického herectví, ale přesto jsou schopny najednou vyjevovat něco ze své duše. Cítím, že tam je něco víc, než jenom nápad páně Macháčkův a režie, ale že to nějak směřuje dál k herci či herečce na jevišti. V tom herectví se objevily věci, které nejdou normální cestou, ale objevují se tam prvky, které začínají vyjevovat více z niterného zázemí postav, než se vyjevovalo doposud. Roztříštěný svět tu není jen obrazem, který umějí a který dovedou dokonale vybudovat ze slov.
14:53 Jiří Adámek. * Nezůstal bych jen u chaosu v hlavě. Těch témat tam je víc. * Je vzácný, že z úplně civilních prvků se poskládá stylizovanej, abstrahovanej obraz. * V každé vteřině herci přesně věděli, co hrají. * Váhal jsem nad tím, jak dlouho to směřuje ke konci. Je to náročné divadlo. Celou dobu mě udržujete ve zvědavosti, v napětí. Když posledních deset minut cítím, že to končí a končí a končí, přijdu o onu základní zvědavost.
15:02 Hlas z publika viděl Kámen poprvé. Nejprve hledal souvislosti, které nenacházel, ale potom se zaměřil na znaky a působilo to na něj oním zmiňovaným chaosem. Váhá, jestli to má chápat, nebo ne.
15:05 Jan Císař. * Tam musí být každé slovo, každé mrknutí naplněné, protože jinak si bude člověk myslet, že je to blbost.
15:07 Rozvine se zajímavá debata o tom, nakolik přináší DRED a Kámen divácky srovnatelný zážitek. Jiří Adámek říká, že obě divadla pracují protikladnými postupy.
15:19 Petr Macháček: To se hezky poslouchá, ale my jsme dneska přišli v tý inscenaci na jeden velikej problém, se kterým budeme něco dělat: mohlo by to být mnohem silnější, kdybychom dokázali vést prostřednictvím jedné postavy, Zdeňky. Mohla by mít lepší vývoj, jít do toho nepřipraveně, tím by se s ní mohlo identifikovat více diváků. A navíc se nám zdálo, že se nám nepodařilo napojit na diváky.
15:25 Divadlo Komorní svět a jejich/Klimáčkův Komiks. Vladimír Hulec se ptá souboru, jak našli předlohu.
15:26 Soubor: Úplnou náhodou. Hledali jsme hru pro náš soubor a našli tohle.
15:27 Vladimír Hulec měl s tou inscenací velké problémy. * Vyrobili jste si překážku: všechny postavy jsou stejné, text je složitý, zvolíte monotónní tok dění a monotónní hudbu.
15:29 Alena Zemančíková vidí žánrové nedorozumění: Klimáček píše parodii, což provedení nebere v úvahu a přílišnou vážností a monotónností to nedává valného smyslu. Smysl té věci je v zábavnosti.
15:33 Jiří Adámek: Asi si to všichni budeme muset znovu přečíst.
15:34 Vladimír Hulec: Jednotlivé sekvence splývají v jednu.
15:35 Soubor: Chtěli jsme zkusit něco nového.
15:36 Zdeňka Brychtová: Mě bavilo navozování nálad: trapnosti, dusna, syrovosti... Z tohohle pohledu se mi to líbilo, bylo to plastický.
15:37 Vladimír Hulec ukončuje diskuzi a na závěr se odváží přednést výsledky, ke kterým porota došla. * Ročník nepřinesl výrazné proměny a nové soubory, ale ukázal důslednost tvorby zavedených tvůrců.
POROTA DO PROGRAMU JIRÁSKOVA HRONOVA DOPORUČILA (v pořadí, v jakém hráli):
- OLDstars: Nestyda
- Vdova ...: Nářek mravence
- Karavana slov: V rámci rámců
POROTA DO PROGRAMU JIRÁSKOVA HRONOVA NOMINOVALA:
- Q10: triptych Malamadre
- Teď, nádech a leť: Kábul, Bagdád...
- Divadlo Kámen: Dopis poslaný poštou
Žádné komentáře:
Okomentovat